Sdílená ekonomika: Jaká přináší negativa?
Díky nepoužívaným věcem, které se vám válejí v garáži, můžete slušně vydělat. Nebo neproděláte díky tomu, že si za drobný peníz půjčíte třeba vrtačku, kterou potřebujete jednou ročně. Sdílená ekonomika má mnoho pozitiv, přirozeně ale s sebou přináší i rizika. Pojďme se na pár z nich podívat.
Vydáno 19.01.2018, přečteno: 412x
Negativa pro ekonomiku
Z pohledu makroekonomiky sdílená ekonomika nevytváří nový trh, má jen převzít díl stávajícího trhu. Nevznikají tady tedy noví zákazníci, sdílená ekonomika jen přebírá ty stávající tradičním trhům. Často také funguje bez jakékoliv právní regulace a nepodléhá dani - to je výhodné pro uživatele, ekonomika tím ale trpí.
Paralelně tak vlastně vznikají dvě skupiny - jedna, která podniká na základě určitých pravidel a regulí; druhá, která tato pravidla a regule nerespektuje. Nerovné konkurenční prostředí je na světě.
Negativa pro uživatele
Jistota a hlavně bezpečnost transakcí je ve světě neregulované sdílené ekonomiky nižší. Lidově řečeno: nikdy nevíte, na koho při svém obchodu narazíte. Pokud navíc neexistují práva a povinnosti, neexistuje ani jejich vymáhání.
Důvodů k nespokojenosti na straně uživatele může být hned několik - od toho nejméně závažného (jako je třeba opožděná transakce) až po závažné porušení, které může vést i k těžkým následkům (tady máme na mysli především případy nekvalitního či poškozeného zboží).
Těmto negativům (na rozdíl od první skupiny) se snaží poskytovatelé portálů zajišťujících sdílení předejít. Pomocí systému recenzí a hodnocení mapují spokojenost či nespokojenost spotřebitelů s určitým uživatelem. První věřitel se ale vždycky spálí a často zůstává jeho zkušenost jediné, co z transakce získá - svých práv už se nedovolá.
Vždy věřte jen ověřeným portálům a službám, vyhledávejte si informace, ověřujte si, ptejte se. Ať nezplakáte nad výdělkem - respektive prodělkem.
