Rapidní vzestup sdílené ekonomiky s sebou přináší samozřejmě i negativa. Lidský faktor je prostě nevyzpytatelný, a ač se řídíte všemi pravidly a sdílíte nebo půjčujete jen u věřených "firem", můžete se ošklivě zklamat. Proto se v posledních měsících mezi nejprobíranější témata této oblasti dostává právní ochrana. Jak zajistit práva a donutit k povinnostem půjčující i "spotřebitele"? Jak ochránit osobní údaje účastníků sdílené ekonomiky? A lze vůbec považovat takový obchod, často uzavřený přes internet, za obchod dle platného českého práva?
Když se nám stane něco špatného, velmi hlasitě se dovoláváme svých práv. Stejně tak si musíme i v takovém obchodu, jakého se účastníme v oblasti sdílené ekonomiky, uvědomit, že i tady platí soukromoprávní a veřejnoprávní odpovědnost. Vzpomeňme si třeba na nedávnou "kauzu" s řidiči Uberu. I když žijeme v době svobodné, kvůli naší vlastní ochraně musí mít vše svá práva, povinnosti i hranice.
A tak se nyní právníci i politici zabývají ekonomickou a právní analýzou sdílené ekonomiky, hledají pravidla, kterým se toto (u nás relativně nové) odvětví má řídit. A to nejlépe tak, aby se zachoval princip těchto služeb - tedy úspora času a peněz. Pokud se bavíme o tom, že na internetovém portále nabízíte jednorázově k půjčení své závodní kolo (na dobu, než se vám vyléčí zlomená noha), nejspíš vám z toho povinnost zdanění příjmů opravdu nehrozí.
Bez obalu se dá říct, že české právo nyní ještě není na sdílenou ekonomiku připraveno. Zatím neumí rozlišovat, jestli jde právě o to zmíněné jednorázové půjčení kola nebo o byznys. Nejsou pravidla, nejsou prostředky k vynucení. Ve světě se už samy firmy působící v této oblasti o nastavení mantinelů snaží (např. omezení počtu dnů v roce, po které můžete půjčit svůj byt), v Česku ještě hledáme.
Naše rada na závěr zní - využívejte jen velké portály, prověřené služby, ptejte se lidí, hledejte recenze.
Soutěž s www.smartum.cz!
Soutěžíme o slevovou poukázku v hodnotě 500kč.
