Samotář únor. Proč má jen 28 dní?
Proč zrovna únor? Kdo vybral druhý měsíc vkalendáři k tomu, aby měl zrovna on méně dní? A proč se navíc každé čtyři roky objeví v kalendářích i datum 29.2.? Odpověď najdete v následujícím článku.
Vydáno 31.01.2018, přečteno: 2757x
Odpověď je jednodušší, než jste možná čekali. Rok totiž původně končil únorem, a tak na chudáka zbylo nejmíň dní. Z našeho názvosloví to patrné není, ale když se podíváme třeba do anglického kalendáře, najdeme jasnou spojitost. December, tedy prosinec, poslední měsíc našeho kalendáře, znamená desátý měsíc. Za prosincem tedy opravdu byly další dva - leden a únor.
Vše vychází z římského kalendáře. Ten měl původně jen 10 měsíců - 304 dny, zimní období se nepočítalo, protože v této době Římané neválčili, a tak tuto část roku nepotřebovali zaznamenávat - desátým měsícem byl právě prosinec, za nějž se posléze přidal i leden a únor.
Přestupné roky do našich kalendářů přidal vojevůdce Julius Caesar ještě před naším letopočtem. Jeho astronom totiž zjistil, že Země oběhne Slunce za 365 a jednu čtvrtinu dne, přidání jednoho dne jednou za čtyři roky tedy srovnalo kalendář s pravidelným střídáním přírodních cyklů.
Už ve škole se ale děti učí, že my dnes nepoužíváme juliánský kalendář, ale tak zvaný gregoriánský. Ten pochází ze 16.stoletía jedná se o reformu juliánského - do systému přestupných roků byly zavedeny výjimky - konce staletí dělitelné stem přestupné nejsou, letopočty dělitelné čtyřmi sty naopak přestupné jsou.
V nadpisu tohoto článku máme vlastně tak trochu chybu. Únor může mít i o jeden den víc - nejbližší přestupný rok vychází na rok 2020.